10 věcí, které mi usnadňují mateřství

Když jsem sepisovala 10 zbytečných nákupů pro miminko, tak mě v tu samou chvíli napadaly i přesně opačné produkty. Tedy ty věci, které mi naopak mateřství usnadnily. Nebudu tady psát o automatické pračce, sušičce nebo jednorázových plenkách. To jsou pro mě věci, které beru jako samozřejmost, i když si uvědomuji, že naše mámy nebo babičky by nám v době, kdy ony byly s dětmi doma, za ně utrhly ruce ( a jasně, některé maminky zase i dnes dobrovolně dávají dětem látkové pleny), a proto se zcela rozmazleně se zaměřím jen na věci, které jsou opravdu speciálně nabízeny jako sortiment pro miminko. U zbytečných nákupů se vaše i moje zkušenosti hodně rozcházely a myslím, že i teď to nebude jinak. Zkrátka to, co pro mě může být nejlepší pomocník, může pro vás být akorát tak drahý špás, na který vám doma sedá prach. Deset lidí vám sepíše seznam zcela odlišných deseti věcí, ale já si vzpomínám, jak jsem v těhotenství byla ráda za každou takovouto radu a zkušenosti maminek. Tak třeba se inspirujete a budete si moc díky nějaké té vychytávce dát nohy nahoru (ano, teď jsem se trochu zasnila, přiznávám:))




1)  nosítko
Kdybych měla investovat pouze do jednoho kusu výbavičky, bylo by to určitě nosítko. A to vám píše někdo, kdo rozhodně ještě před těhotenstvím nosit nechtěl, neboť měl nošení dětí spojené s biomatkami v batice:)) Jenže víte co, když se Anetka narodila, byla přesně to dítě, které nechtělo spát a uspávat se muselo náručí při houpání (ne, neusínala ani při kojení) Ze začátku nám pomáhal kočár, kdy jsme s ním jezdili i v noci po chodbě. Jenže pak asi ve třetím měsíci v něm přestala chtít být a já se rozhodla si vybrat nosítko. Vyzkoušela jsem jich několik značek a typů a nakonec se rozhodla pro Ergobaby a to konkrétně verzi Originál s novorozeneckou vložkou. A protože jsem byli s Ergobaby spokojeni, přikoupili jsme ještě jeden jeho model a to Omni 360, který jsem pak objednávala na trendybaby.cz
A musím vám říct, že mi nosítko zachraňovalo zadek téměř denně, a proto ho používám dodnes. Malá v něm usínala celých 14 měsíců (ne, nikdy jinak) A já se díky němu mohla volněji pohybovat po bytě i venku. A i když na delší trasy po venku jsem raději volila kočárek, nosítko jsem brala vždy raději s sebou alespoň do košíku. Na dovolené v horách to byl nedocenitelný pomocník. Stejně jako pokaždé, když Anet rostly zuby. To jsem jí v něm měla neustále, neboť to byl jediný způsob, jak tohle období jakž takž přežít.
Ano, stejnou službu jako nosítko vám udělá šátek, takže si za to nosítko klidně dejte pomyslné = šátek. Já šátek nemám a přesto, že jsem ho na kurzu zkoušela, z mnoha důvodů mi nevyhovuje, takže pro mě je must have číslo 1 nosítko, ale pro vás to klidně může být šátek:)

                               




2) kojící polštář 
Kojící a zároveň těhotenský polštář jsem si koupila asi v 5. měsíci těhotenství. A hned jsem si ho zamilovala a spala s ním, i když jsem v té době měla jen minibříško. Navykla jsem si na něj tak, že jsem i když jsem pak měla před porodem ještě několik hospitalizací kvůli rizikovému těhotenství v nemocnici, polštář putoval s se mnou. Potom na kojení byl taky super, jelikož jsem nemusela malou držet na rukou a kojení v leže nám bohužel nešlo, tak chodil po bytě všude se mnou. Za mě pak doporučuji koupit si tu opravdu největší velikost. Mimochodem, když jsem před nějakou dobou půjčovala polštář tehdy ještě těhotné kamarádce, říkala mi pak, že se díky němu poprvé po několika měsících vyspala. Krásné a funkční kojící a těhotenské polštáře mají třeba tady, kde jsem kupovala i já, protože zde byly za velmi sympatickou cenu.



3) hrací deka  se zvýšeným okrajem

Někomu hrací deka přijde jako zbytečnost, avšak já na ni nedám dopustit. Pro Anetku jsem měli půjčenou deku, která měla za sebou už několik let a pořád byla hojně využívaná po rodině a přátelích, což jen dokazuje její oblibu. Jestli budete hrací deku pořizovat, doporučím vám vybrat takovou, která má už v sobě hrazdičku s několika pověšenými hračkama, ale zároveň je tak pevná, aby se na ní daly pověsit i další. Tak jsem to totiž udělala já a na hrazdu Anet zavěsila nebo přivázala ještě nějaké její oblíbené hračky a kousátka navíc. Ta naše půjčená navíc měla i hracího medvídka, který se otáčel okolo své osy a to bylo v období mezi 2-3 měsícem naše vysvobození, neboť se Anet na něj dokázala dívat (na její poměry) dlouho a snažila se do točícího medvídka bouchnout ručičkou, což  jí vždycky na pár minut zaměstnalo. Když se pak začala přetáčet, ocenila jsem právě onen zvýšený okraj, přes který nepřepadla a v té době jsem tak měla jistotu, že se mi neodkutálí někde k topení :). Naši deku už bohužel nikde neseženete, ale na stejném principu je třeba tato krásná deka od Mamas&Papas.





4) tzv. slintáčky
Minule jsem psala o tom, že látkové bryndáky nám byly na nic, ovšem co  se u nás používalo každý den i několik kusů byli tzv, slintáčky, neboli trojcípé šátky. Ty jsou původně určeny pro miminka, když slintají, avšak u nás to byli tzv. blinkáčky, neboť Anet měla velmi silný reflux až do 7. měsíce a blinkala i 15x - 20x denně. Tyhle slintáčky jsem předtím ve výbavičce nachystané neměla, ale když mi jsem Anet po prvních dnech převlíkala po tolikáté, že mi v komodě skoro nezbylo čisté bodýčko, nakoupila jsem jich asi deset najednou. A pak stále přikupovala a přikupovala...maminky blinkajících miminek, pochopí. Díky slintáčkům se často podařilo oblečení zachránit a já nemusela 15x denně převlíkat. Doporučuji jich mít před porodem tak 3 kousky (já většinou kupovala právě balení po 3 v Lindexu nebo HM) a uvidíte, jak na tom vaše miminko bude s blinkáním. Může se totiž stát, že větší zásobu byste nevyužili.



5) obrovská zásoba látkových plen
I když nebudete látkovat a budete používat jednorázové pleny, vsaďte se, že vás jejich spotřeba překvapí. Já jsem nelátkovala a i tak mi přišlo, že mých cca 45 kousků je tak tak dostačujících. Ono se to nezdá, ale to máte plenu při kojení, při odříhávání, jednu v postýlce, jednu v kočárku, v přebalovací tašce, další třeba v obýváku, kdykoliv po ruce, já měla i pleny na přebalovací podložce a ty pokaždé měnila, další pleny, když začnou první příkrmy, apod. No a když holt máte to blinkající miminko, zjistíte, že vlastně co dva dny perete takových 30 plen. Já navíc používám velké látkové pleny místo klasických osušek, protože mi přijdou pro dítě příjemnější. Já měla většinu plen poděděných ještě po mě a po manželovi a musím říct, že ta socialistická výroba jde poznat :)) Aspoň v něčem byly ty osmdesátá léta k něčemu:)) Plenky z té doby se prostě s těmi dnešními co se týká savosti a výdrže nedají srovnat:) Pak jsem ale měla taky pár kousků "hezkých pleny na ven" a kdybyste si chtěli nějaké takové pořídit, tak doporučím jednu českou a jednu slovenskou malovýrobu. Jak české Mamapocket, tak slovenské Boboo jsou ručně malované a myslím, že udělají hodně parády v postýlce, kočárku nebo i v koupelně.



6) chůvička
Chůvička je skvělým pomocníkem nejenom doma, ale i na cestách. My jsem vybrali tutu od Aventu, která má opravdu velmi dosah. Nutno říci, že tohle byl náš hlavní požadavek, protože jsme už při nákupu počítali s tím, že jí budeme s sebou brát na dovolené. A naštěstí nám to vždycky vyšlo tak, že když Anet večer usnula, mohli jsme jít do hotelové restaurace nebo baru a chůvička tam vždy měla ještě dosah. My si tak i na dovolené mohli užít "dospělácké" večery bez obav, že necháváme Anet na pokoji samotnou. Proto, jestli často cestujete a plánujete cestovat i s dětmi, berte na to při výběru chůvičky ohled. My máme tuhle do Aventu, kterou jsem kupovala na feedo.cz


7) monitor dechu
Monitor dechu jsem nechtěla kupovat, protože mi to přišla velká investice. Na druhou stranu mě SIDS opravdu strašilo. Zjistila jsem si ale, že naše porodnice zapůjčuje monitor dechu na půl roku za 900 Kč, což mi přišlo opravdu výhodné, takže při propouštění z porodnice, jsme si monitor zapůjčili. A i když Anet často spalo s námi v posteli nebo s se mnou na gauči, tak v momentech, když jsem jí spící položila do ložnice do postýlky, kde spala sama, byla jsem díky monitoru opravdu klidnější.

8) swaddlery
Když na instagramu propukla mánie ohledně swaddlerů, říkala jsem si, že nejsem takový šílenec, abych za jednu větší látkovou plenku dala pětistovku. Přeci stejnou práci udělá i obyčejná velká látková plenky nebo látková osuška. Proto jsem první nakoupila krásné ručně malované látkové usušky, které sice nebyly levné, ale i tak pořád o dost levnější než slavný swaddler od Lodgeru. Jenže mi to nedalo a pořídili jsem si i ten swaddler. A nedá se to srovnat! Opravdu! Sama jsem tomu nechtěla věřit,, jenže látkové pleny a usušky slouží k tomu, k čemu jsou určeny, a proto tomu odpovídá i jejich látka a hlavně eleasticita. Stačí jeden dotek na materiál, ze kterého je swaddler a budete vám to hned jasné:) Schválně si ho někde v obchodě osahejte, to vám v rozhodování pomůže více než moje vypisování. My ho používáme jako osušku, tenčí dečku, v létě vlastně pořád a pro menší děti je skvělý k zavinování nebo dodá soukromí při kojení. Navíc ty vzory mi prostě přijdou krásné. Já mám pro Anetku tuto verzi z jejich úžasné kolekce Botanimal z Ondálek.cz

               














9) deky
S dekami to je u nás doma podobné jako s látkovými plenami. Prostě jich nikdy není dost. My máme aktuálně jednu v kočárku, jednu v postýlce, jednu na naší posteli, jednu v obýváků, jednu v autě a pak protože máme jen kusové koberce, tak jednu deku na hraní na zemi. Zkrátka je fajn udělat si slušnou zásobu. Hlavně miminko je dost náchylné na prochladnutí, takže jsem Anet často kontrolovala ručičky a dost často přes ní nějakou přehazovala. Doporučuji si nakoupit také různorodé materiály a deky tenčí i hrubší. Já mám momentálně teď nejraději tyto tři. Růžová pletená a barevná bavlněná je od značky Mamas&Papas a fialová sametová od Elodie Details a všechny jsou z našeho oblíbeného eshopu trendybaby.cz



10) koš na pleny
Tak tohle bude podle mě nejspornější věc seznamu. Speciálnímu koši na pleny jsem se dlouho bránila a považovala jej za rozmařilost. Přece pro mě nebude problém chodit denně s plenkami, říkala jsem si. A on to opravdu problém nebyl. Denně jsem já nebo manžel koš s plenami vynesli a nebyl problém. Navíc jsme tento koš měli v koupelně u přebalovacího pultu, takže jsme jej ani nemuseli mít v ložnici nebo dětském pokoji, což situaci ulehčovalo. Ovšem jen do doby než jsme začali zavádět první příkrmy. S nimi se totiž podstatně změnil obsah a hlavně vůně použitých plenek. A nastal problém. Najednou se už nemuselo s košem chodit denně, ale chodit se začalo pokaždé s každou naloženou plenkou. A to už byl opravdu opruz. V tu dobu už přišel i sám manžel s tím, že by to chtělo pořídit ten speciální koš na plenky, protože ho to vážně nebaví chodít s tím pořád ven a bez toho nejde, protože i po pár hodinách začal být nevynesený koš dosti cítit. Jsem ráda, že jsme tuto "rozmařilost" pořídili. Není to sice něco, co je nezbytné, avšak je to věc, která nám osobně ulehčovala situaci právě proto, že jsme nemuseli lítat ven z bytu do kontejnérů několikrát denně. Navíc teď jak jsme se přestěhovali, tak jsme změnili i koncept přebalování a máme nový přebalovací pult v dětském pokoji a u toho právě tento koš na pleny. A musím říct, že se to s ním dá i v pokoji. Ano, tenhle bod je trochu o lenosti..:) Takže pokud si ten živost s miminem chcete taky trochu usnadnit, doporučuji koš Sangenic od Tommee Tippee (jak vidíte na fotce i pes je s ním v pohodě a necítí tu nálož :)

Bonusový bod:
11) obyčejné hračky
Ono by se  dalo říci i všechny obyčejné věci, kterou nejsou na hraní, jako například flaška s vodou, toaletní papír, vhlčené ubrousky (hlavně ty s uzaviratelným plastovým otvíráním dobře zabaví), boty (jojo, tam ty šňůrky hodně lákají). Za mě proto doporučuji nekupovat jen vymakané hračky s xy funkcemi, ale koupit i úplně obyčejná chrastítka jako je tradiční spínací špendlík nebo třeba ty retro  kytičky, které si pamatuji, že v osmdesátkách jsem měla i já a pak putovaly po rodině a myslím, že i tato old schoolové hračky udělají i dnes skvělou službu. Hlavně, když byla Anet malinká, tak jí nejvíce zaujaly co nejjednodušší hračky. Tak zkuste prohrabat doma na půdě krabice s vašimi vzpomínkami z dětství a třeba tam nějaký ten poklad najdete. Ne náhodou se teď jak houby po dešti rozrůstají čeští výrobci, kteří těží z našich tradic a vyrábí nádherné jednoduché hračky, které svou kvalitu prokazovaly děděním z generace na generaci, ale v divokých letech nově nabité svobody a možností, jsme na ně zapomněli a teď s k nim zase pokorně vracíme.